|
|
Povstání Zapatistů a jeho vliv na politickou transformaci v Mexiku
Kotasová, Jana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce pojednává o povstání Zapatovy armády národního osvobození a jeho vlivu na demokratizaci a politickou transformaci v Mexiku. Práce nejprve uvádí do kontextu politické situace v Mexiku před rokem 1994, historie vzniku Zapatovy armády a volebního roku 1994. Důvodů k povstání bylo několik, od neoliberalismu mexické ekonomiky a ukončení pozemkové reformy až po vstup Mexika do Severoamerické zóny volného obchodu. V době povstání bylo Mexiko autoritativním režimem s vládou jedné strany - Revoluční institucionální strany. Zapatisté se snažili proklamovat změnu směru mexické politiky. Samotné povstání trvalo pouze 12 dní, než byla zahájena jednání mezi vládou a povstalci. Díky médiím a široké mezinárodní podpoře se povstání vyvinulo v levicové hnutí, bojující za práva indiánského obyvatelstva a chudší mexické populace. V průběhu let se Zapatistům podařilo dosáhnout dílčích úspěchů a mnohdy udávat směr politické transformaci. Zkoumání vlivu Zapatistů na demokratizaci v Mexiku je hlavním předmětem práce.
|
|
|
Sociální hnutí a jejich dopady na přechod k demokracii v Mexiku: případ zapatistů
Petříček, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Měšťánková, Petra (oponent)
Předkládaná práce se pokouší obohatit diskusi o roli sociálních hnutí v procesu demokratizace a zhodnotit jejich roli při transformaci z autoritářského na demokratický režim. V konkrétní praktické rovině se pak zaměřuje na to, jakým způsobem ovlivnila mexický přechod k demokracii Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional, EZLN) a s ní spojené hnutí, a to především v polovině 90. let 20. století. Analýza se pokouší identifikovat tento dopad na třech různých úrovních -- politické (což představuje změnu politického režimu), společenské (což je spojeno se změnou povahy vztahů mezi státem a společností) a ekonomické (což je v zapatistické logice spojeno s odmítáním neoliberálních politik jako nedemokratických). Na všech úrovních práce odlišuje dva rozměry -- formální (dosažený vyjednáváním) a neformální (prostřednictvím nepřímého vlivu na probíhající procesy). Z metodologického hlediska jde o případovou studii, v některých částech je využita historická analýza. Text je rozdělen do pěti kapitol. První kapitola přibližuje hlavní teoretické a metodologické přístupy k problematice sociálních hnutí se zvláštním důrazem na latinskoamerický kontext. Vysvětluje také základní přístupy k hodnocení dopadu sociálních hnutí. Druhá kapitola představuje hlavní teoretické přístupy ke společenské změně a přechodům k demokracii. Třetí kapitola obsahuje historickou analýzu proměny vztahů mezi státem a společností v Mexiku během 20. století. Čtvrtá kapitola analyzuje vývoj EZLN a zapatistického hnutí, který je rozdělen do čtyř hlavních etap. V páté kapitole jsou pak teoretické poznatky aplikovány na EZLN a zapatistické hnutí a otestovány hypotézy, které byly formulovány v úvodu práce.
|
|
|
Povstání Zapatistů v mexickém Chiapasu: politicko-historické souvislosti
Švehlová, Eva ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povstáním Zapatistů v mexickém Chiapasu od roku 1994 a jejím cílem je zhodnotit úspěšnost celého povstání. Nejprve se práce soustředí na východiska pro formování povstání v podobě klíčových událostí z mexických dějin. Dále chronologicky popisuje průběh povstání, přičemž klade důraz na ozbrojené akce Zapatistů, na jejich nevojenské aktivity a na mírová jednání s vládou. V poslední kapitole práce poskytuje hlubší rozbor různých aspektů povstání, a to v podobě analýzy struktury, vzniku a členů, analýzy ideologie, požadavků a cílů a konečně analýzy použitých prostředků boje, kde je vyzdvižena především úloha médií. Výsledné zhodnocení úspěšnosti je rozděleno na mexickou, celosvětovou a teoretickou rovinu.
|
host ::
RSS.